Jak rozpoznat a pomoci při sebepoškozování

🧭 Co je sebepoškozování?

Sebepoškozování je záměrné ubližování si na těle, často formou řezání, pálení, škrábání nebo záměrného narážení do předmětů. Dítě si tím nechce vzít život – většinou se snaží uvolnit napětí, vnitřní bolest, strach nebo hněv, se kterými si neumí jinak poradit.

Tato forma chování není pokus o sebevraždu, ale může k ní časem vést, pokud zůstane bez pomoci. Sebepoškozování je vždy signálem, že dítě prožívá vážný vnitřní konflikt a potřebuje pomoc.

👀 Jak poznat, že se dítě může sebepoškozovat?

• Nosí dlouhé rukávy i v horku, vyhýbá se převlékání před ostatními.

• Má na těle neobvyklé jizvy, škrábance, popáleniny nebo modřiny.

• Dává neurčité nebo opakované výmluvy na zranění ("byla to kočka", "spadla jsem").

• Je stažené, podrážděné, náladové, někdy i odtažité vůči blízkým.

• Vyhýbá se sociálním kontaktům, ztrácí zájmy, zavírá se do sebe.

• Píše nebo kreslí motivy bolesti, smrti, smutku.

• Projevuje náhlé změny nálady, pocity viny nebo sebedestruktivní výroky ("Já za to stejně můžu", "Nikdo mě nemá rád").

✅ Co jako rodič můžete dělat doma

🟢 1. Zajímejte se o své dítě klidně, bez výslechů

• Zeptejte se: "Poslední dobou mám pocit, že tě něco trápí. Můžeme si o tom popovídat?"

• Nevyčítejte ani nestrašte – dítě potřebuje pochopení, ne trest.

• Ukažte, že jste tady, i když zatím nechce mluvit.

🟢 2. Sledujte signály, ale respektujte soukromí

• Pokud máte podezření, buďte všímaví, ale nedejte dítěti pocit kontroly nebo sledování.

• Vyhněte se panice, vaše klidná přítomnost je to nejdůležitější.

🟢 3. Mluvte o emocích – běžně a přirozeně

• Pomozte dítěti pojmenovat pocity: smutek, vztek, frustraci, vinu.

• Ukažte, že všechny emoce jsou v pořádku, ale důležité je, co s nimi uděláme.

🟢 4. Vyhledejte odbornou pomoc

• Domluvte se s dítětem na kontaktu s psychologem, školním poradcem nebo krizovým centrem.

• Nabídněte společný doprovod – nejde o slabost, ale odvahu řešit problém.

❌ Čemu se vyvarovat

• Nezlehčujte situaci výroky typu "To je puberta", "To přejde", "Chce jen pozornost".

• Nevyčítejte: "Tohle mi děláš schválně?", "To je tvoje vina."

• Neobviňujte dítě ani sami sebe – místo hledání viny hledejte řešení.

• Nečekejte, že se to vyřeší samo. Sebepoškozování může být návykové.

🛡️ Jak chránit dítě a předcházet riziku

• Budujte otevřený a bezpečný vztah – dítě potřebuje vědět, že za vámi může přijít i s těžkostmi.

• Učte dítě, že jsou jiné způsoby, jak zvládat bolest – sport, hudba, kreslení, rozhovor.

• Vyhýbejte se sarkasmu, nátlaku a výčitkám – dítě si musí připadat přijímané.